Skleněný déšť na exoplanetě HD 189733 b. Peklo počasí za hranicemi Sluneční soustavy
Rubrika: Exoplanety
Skleněný déšť na exoplanetě HD 189733 b. Peklo počasí za hranicemi Sluneční soustavy
Exoplaneta HD 189733 b patří mezi nejlépe prozkoumané planety mimo Sluneční soustavu. Zároveň je jedním z nejextrémnějších světů, jaké dnes astronomie zná. V její atmosféře probíhá jev, který by na Zemi byl zcela nepředstavitelný. Déšť tvořený roztaveným sklem.
Co je HD 189733 b
HD 189733 b je takzvaný horký Jupiter. Jde o plynný obr s hmotností srovnatelnou s Jupiterem, který však obíhá svou hvězdu extrémně blízko. Celý oběh zvládne přibližně za dvě celé dvě desetiny dne. To znamená, že jeho rok trvá méně než tři pozemské dny.
Planeta se nachází asi šedesát tři světelných let od Země v souhvězdí Lištičky. Díky své velikosti, blízkosti a vhodné orientaci vůči Zemi se stala jedním z hlavních cílů pozorování kosmických dalekohledů Hubble a Spitzer.
Extrémní teploty a atmosféra
Teplota v horních vrstvách atmosféry HD 189733 b přesahuje jeden tisíc stupňů Celsia. V některých oblastech se blíží hodnotám, při kterých se běžné horniny na Zemi taví. Planeta je pravděpodobně slapově uzamčena, takže jedna její strana je neustále obrácena ke hvězdě a druhá zůstává v temnotě.
Tento extrémní teplotní rozdíl vytváří podmínky pro mimořádně silné proudění atmosféry. Modely i přímá měření ukazují, že vítr zde dosahuje rychlostí až sedm tisíc kilometrů za hodinu, což z něj činí jeden z nejrychlejších známých planetárních větrů.
Jak vzniká skleněný déšť
Spektroskopická měření atmosféry této exoplanety odhalila přítomnost silikátů, tedy sloučenin křemíku a kyslíku. Za extrémních teplot se tyto látky vypařují podobně jako voda na Zemi. V chladnějších vrstvách atmosféry však znovu kondenzují.
Výsledkem jsou drobné částice roztaveného skla, které se formují do mikroskopických kapek. Ty jsou následně unášeny silnými větry a padají směrem dolů v podobě deště. Nejde o déšť v pozemském smyslu slova, ale o neustálý tok žhavých skleněných částic atmosférou.
Směr a brutalita tohoto deště
Pozorování naznačují, že skleněný déšť na HD 189733 b nepadá svisle dolů. Kvůli extrémním větrům se pohybuje převážně horizontálně. Pokud by člověk mohl stát na hypotetickém pevném povrchu planety, čelil by neustálé bouři skleněných střepů letících obrovskou rychlostí.
Tento jev dělá z HD 189733 b jeden z nejnehostinnějších světů, jaké známe. Povrch planety pravděpodobně ani neexistuje v pevném smyslu a přechod mezi atmosférou a hlubšími vrstvami je plynulý.
Proč je HD 189733 b tak důležitá pro vědu
Tato exoplaneta sehrála klíčovou roli ve vývoji studia atmosfér planet mimo Sluneční soustavu. Byla jednou z prvních, u nichž se podařilo přímo detekovat chemické složení atmosféry a dynamiku počasí.
Pozorování skleněného deště poskytují cenné informace o tom, jak se chovají látky při extrémních teplotách a tlacích. Zároveň pomáhají zpřesnit modely atmosfér nejen horkých Jupiterů, ale i menších kamenných exoplanet.
Oficiální zdroje a další čtení
- NASA – Glass rain on exoplanet HD 189733 b
- ESA – Hubble finds glass rain on alien world
- The Astrophysical Journal – Atmospheric dynamics of HD 189733 b
- NASA Exoplanet Archive – HD 189733 b
