|

Telur-128: Atom, který přežije vesmír. Nejstabilnější radionuklid, jaký známe

Odadmin

Telur-128: atom, který přežije 160 bilionů vesmírů

Na první pohled vypadá jako obyčejný kovový kotouč. Ve skutečnosti ale ukrývá
nejpomaleji radioaktivně se rozpadající atom, jaký známe:
izotop teluru-128. Jeho poločas rozpadu je tak absurdně dlouhý, že
je přibližně 160 bilionkrát delší než věk vesmíru.



Kovový prvek telur – izotop telur-128



Poločas rozpadu delší než čas samotný

Většina radioaktivních prvků, o kterých slyšíme, se rozpadá „rychle“ –
v řádu sekund, let nebo milionů let.
Telur-128 je úplně jiná liga. Odhadovaný poločas rozpadu je
2,2 × 1024 let, tedy dvojka a za ní čtyřiadvacet nul.
Pro srovnání: vesmír je starý zhruba 1,38 × 1010 let.

Kdybyste měli čistý vzorek telur-128 a trpělivě čekali, trvalo by
stovky let, než by se vůbec jeden jediný atom v gramu tohoto materiálu
rozpadl. Z pohledu lidského života je prakticky stabilní.

Co vlastně znamená „160 bilionůkrát starší“?

Říct, že poločas rozpadu je 160 bilionůkrát větší než věk vesmíru, je skoro
mimo naše chápání. Kdybychom celý věk vesmíru zmenšili na jednu sekundu,
poločas rozpadu telur-128 by odpovídal zhruba pěti milionům let.

Jinak řečeno: většina hvězd už dávno zanikne, galaxie se
gravitačně rozpadnou, černé díry se začnou vypařovat  a atomy telur-128
budou stále téměř stejné jako dnes. Patří mezi tzv. primordiální radionuklidy,
tedy radioaktivní izotopy, které přežily od vzniku Země až dodnes.

Proč se rozpadá tak pomalu?

Telur-128 podléhá extrémně vzácnému procesu zvanému
dvojitý beta rozpad. Jádro se mění na xenon-128, ale jen za cenu
současné přeměny dvou neutronů na dva protony s vyzářením dvou elektronů
a dvou antineutrin. Pravděpodobnost, že se to v konkrétním jádru stane,
je absurdně malá  proto ten neuvěřitelný poločas rozpadu.

Dlouhý poločas znamená, že telur-128 je pro biologii a radiační ochranu
prakticky neškodný, ale pro fyziku je pokladem:
umožňuje testovat extrémně vzácné kvantové procesy a modely jaderné struktury.

Atom, který přežije hvězdy

Když mluvíme o „dlouhověkosti“ ve vesmíru, obvykle myslíme na červené trpaslíky
– hvězdy, které mohou svítit biliony let. Telur-128 ale nastavuje laťku
mnohem výš: přežije celé stelární období vesmíru, kdy ještě existují hvězdy.

V době, kdy se poslední hvězdy promění v chladné černé trpaslíky a vesmír
vstoupí do éry temnoty a degenerované hmoty, atomy telur-128 budou stále
„čekat“ na svůj rozpad. Je to jeden z mála známých objektů, jehož přirozená
doba života je srovnatelná s nejvzdálenějšími scénáři budoucnosti kosmu.

Shrnutí:Izotop telur-128 drží rekord v nejdelším známém poločasu rozpadu –
zhruba 2,2 × 1024 let, asi 160 bilionůkrát déle,
než je starý vesmír.
Z pohledu člověka je téměř neměnný.
Z pohledu kosmu je připomínkou, že čas může být mnohem hlubší,
než si umíme představit.

Ověřené zdroje

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *