Parker Solar Probe: Nejbližší setkání se Sluncem v dějinách
Rubrika: Kosmické novinky a hvězdná fyzika
Slunce. Kolik let ještě zbývá našemu hvězdnému motoru
Slunce tvoří více než devadesát devět procent hmotnosti celé Sluneční soustavy. Jde o stabilní hvězdu hlavní posloupnosti, která již miliardy let pohání klima, chemii i biologii na Zemi. Bez jeho energie by planeta během krátké doby zamrzla a život by zanikl.
Jak Slunce vyrábí energii
Zdrojem sluneční energie je jaderná fúze v jeho jádře, kde teplota přesahuje patnáct milionů stupňů a tlak je extrémní. Každou sekundu se zde přemění přibližně čtyři miliony tun hmoty na energii podle Einsteinovy rovnice.
Vzniklá energie se šíří z jádra přes radiační zónu a následně konvektivní oblast. Právě v této vrstvě vznikají granule a turbulentní struktury, které pozorujeme na snímcích slunečního povrchu.
Kolik času Slunci zbývá
Slunce je staré přibližně čtyři a půl miliardy let a nachází se zhruba v polovině své stabilní fáze. Odhady ukazují, že bude svítit ještě dalších pět miliard let. Jeho svítivost se však postupně zvyšuje, což bude mít zásadní dopad na Zemi.
Za jednu až dvě miliardy let se planeta pravděpodobně stane neobyvatelnou kvůli ztrátě oceánů. Dlouho před samotnou smrtí Slunce tak Zemi čeká dramatická změna podmínek.
Jak bude vypadat konec Slunce
Po vyčerpání vodíku v jádře se Slunce začne rozpínat a promění se v červeného obra. Jeho průměr může dosáhnout až k oběžné dráze Merkuru a možná i Země. Povrch se ochladí, ale celkový jas dramaticky vzroste.
V závěrečné fázi Slunce odvrhne své vnější vrstvy a vytvoří planetární mlhovinu. Zbylé jádro se změní na bílého trpaslíka o velikosti Země, který bude po biliony let pomalu chladnout.
Slunce pod dohledem moderních sond
Mise Parker Solar Probe a Solar Orbiter umožňují studovat korónu, magnetická pole a výtrysky plazmatu z bezprecedentní blízkosti. Tyto jevy ovlivňují kosmické počasí a mohou narušovat satelity i elektrické sítě na Zemi.
