Albert Einstein a slavná fotografie s vyplazeným jazykem: skutečný příběh, kontext a význam snímku
Rubrika: Historie vědy
Albert Einstein a slavná fotografie s vyplazeným jazykem: skutečný příběh, kontext a význam snímku
Jedna z nejslavnějších fotografií dvacátého století není výsledkem náhody ani excentrického výstřelku.
Vznikla v konkrétním historickém okamžiku a odhaluje mnohem více než jen Einsteinův smysl pro humor.
Okamžik, kdy snímek vznikl
Fotografie byla pořízena 14 března roku 1951 v americkém Princetonu,
v den Einsteinových dvaasedmdesátých narozenin.
Po slavnostním večírku organizovaném v jeho domě byl fyzik unavený dlouhým pózováním pro fotografy.
Když usedl na zadní sedadlo automobilu mezi doktora Franka Aydelottea a jeho manželku,
čekala před vozem skupina novinářů.
Fotograf agentury
United Press International
Arthur Sasse se ještě naposledy pokusil získat formální portrét.
Einstein však reagoval zcela opačně.
Vyplázl jazyk a odvrátil tvář.
Sasse stiskl spoušť ve správný okamžik.
Proč fotografie nevypadá tak, jak ji známe
Veřejnosti je dnes znám pouze oříznutý fragment původního snímku.
Na originální fotografii jsou viditelní také oba spolucestující.
Einstein sám však později požádal, aby byl snímek upraven a vyříznut pouze jeho obličej.
Právě tato verze se stala ikonickou.
Einstein si nechal vyhotovit několik kopií a rozesílal je svým přátelům.
Na některé dokonce vlastnoručně připsal poznámky.
Jedna z kopií byla později prodána v aukci za statisíce dolarů.
Psychologický a kulturní význam snímku
Fotografie zásadně změnila veřejný obraz Alberta Einsteina.
Do té doby byl vnímán především jako vzdálený génius, autor teorie relativity a symbol moderní fyziky.
Tento snímek jej ukázal jako člověka s ironií, nadhledem a odmítáním společenských konvencí.
Einstein sám opakovaně zdůrazňoval, že přílišná vážnost brání kreativitě.
Fotografie se stala vizuálním symbolem svobody myšlení.
Právě proto se dodnes objevuje v učebnicích, dokumentech i populární kultuře.
Autenticita a ověření původu
Původ snímku je jednoznačně doložen archivem agentury United Press International.
Identita fotografa Arthura Sasseho je potvrzena dobovými záznamy i korespondencí.
Fotografie je rovněž archivována v institucích, jako je
Library of Congress
a
Princeton University,
kde Einstein působil v posledních letech života.
Nejde tedy o mýtus ani pozdější inscenaci.
Snímek vznikl spontánně a jeho význam se projevil až s odstupem času.
Proč tato fotografie přežila desetiletí
Fotografie funguje na několika úrovních.
Je historickým dokumentem.
Je portrétem lidské stránky vědy.
Je symbolem vzdoru vůči autoritám.
A zároveň připomínkou, že i největší mozky lidstva zůstávají lidmi.
V době, kdy je věda často zobrazována jako odtažitá a nepochopitelná,
tento snímek stále působí jako most mezi odborným světem a veřejností.
