Rubrika: Astrobiologie

Asteroid Bennu a původ života na Zemi

Vzorek starý více než čtyři a půl miliardy let. Materiál, který vznikl ještě před vznikem Země.
Asteroid Bennu dnes poskytuje vědcům jedinečný pohled na chemii rané Sluneční soustavy a na jednu z největších otázek vědy.
Jak se z neživé chemie mohl zrodit život.

V září roku dva tisíce dvacet tři přistála v americké poušti Utah kapsle mise
OSIRIS-REx.
Uvnitř se nacházel materiál odebraný z asteroidu Bennu.
Šlo o první americkou misi, která úspěšně dopravila na Zemi vzorek z asteroidu.

Sonda během mise odebrala přibližně dvě stě padesát gramů materiálu z povrchu tohoto tělesa.
Na první pohled jde pouze o tmavý prach a malé kameny.
Z hlediska planetární vědy však představují jeden z nejcennějších vzorků, které kdy byly z vesmíru přivezeny.

Asteroid Bennu vznikl z materiálu starého více než čtyři a půl miliardy let.
To znamená, že obsahuje chemické složky z období, kdy se teprve formovala Sluneční soustava.

Kosmická kapsle času

Na rozdíl od Země neprošel asteroid Bennu geologickými procesy, které by jeho materiál výrazně změnily.
Na naší planetě horniny během miliard let přetváří desková tektonika, vulkanismus, voda a atmosféra.

Asteroidy však takové procesy většinou nezažily.
Zůstávají téměř nezměněnými fragmenty původního materiálu, ze kterého vznikly planety.

Právě proto jsou pro vědce tak cenné.
Studium asteroidů umožňuje nahlédnout do chemie, která existovala ještě před vznikem Země.

Bennu patří mezi uhlíkaté asteroidy.
Tyto objekty obsahují velké množství uhlíku, organických molekul a minerálů vzniklých v přítomnosti vody.

Taková kombinace naznačuje, že mateřské těleso asteroidu mohlo v minulosti obsahovat kapalnou vodu
a probíhaly v něm chemické reakce, které vedly ke vzniku složitějších molekul.

Stavební kameny života ve vesmíru

Analýzy vzorků z Bennu ukázaly, že materiál obsahuje velké množství organických molekul.
Mezi nimi jsou aminokyseliny, dusíkaté organické sloučeniny a další komplexní uhlíkaté struktury.

Aminokyseliny jsou základními stavebními kameny proteinů.
Proteiny tvoří strukturu buněk a umožňují většinu biochemických reakcí v živých organismech.

Ve vzorcích z Bennu bylo identifikováno čtrnáct z dvaceti aminokyselin, které používá život na Zemi.
To naznačuje, že chemie potřebná pro vznik proteinů může vznikat i mimo planety.

Tyto výsledky shrnují například vědecké analýzy publikované v souvislosti s misí OSIRIS-REx.

Oficiální informace lze najít například na stránkách NASA:

OSIRIS-REx

Nukleobáze genetického kódu

Jedním z nejzajímavějších objevů je přítomnost nukleobází.
Tyto molekuly tvoří genetické písmena DNA a RNA.

Vědci identifikovali všech pět nukleobází používaných pozemským životem.
Jde o adenin, guanin, cytosin, thymin a uracil.

To neznamená, že by Bennu obsahoval život.
Ukazuje to však, že chemické komponenty genetických molekul mohou vznikat přirozenými procesy ve vesmíru.

Podrobnosti publikovala NASA například zde:

https://www.nasa.gov/solar-system/osiris-rex/

Chemie života před vznikem Země

Ve vzorcích byly nalezeny také další molekuly, například amoniak a různé organické kyseliny.
Tyto látky mohou reagovat a vytvářet složitější struktury.

Vědci proto předpokládají, že organická chemie probíhala ve Sluneční soustavě už během jejího formování.
Planety pak tyto molekuly zdědily během svého vzniku.

Podle některých modelů mohly asteroidy a komety dopravit na mladou Zemi velké množství organických látek.
Ty se pak mohly stát základem pro vznik prvních biochemických reakcí.

Panspermie a kosmický původ chemie života

Tyto objevy znovu otevírají diskusi o hypotéze panspermie.
Podle této myšlenky mohly komety a asteroidy dopravit na mladou Zemi chemické suroviny potřebné pro vznik života.

Nejde o tvrzení, že život vznikl přímo ve vesmíru.
Spíše o možnost, že stavební kameny života jsou ve vesmíru běžné a planety je pouze převzaly během svého vzniku.

Asteroidy jako Bennu tak mohou představovat archiv dávné chemie, která existovala ještě před vznikem Země.

Otázka, která přesahuje planetární vědu

Studium Bennu není jen výzkum jednoho asteroidu.
Dotýká se jedné z nejhlubších otázek vědy.

Jak vlastně vznikl život.

Pokud jsou organické molekuly ve vesmíru běžné,
mohou se podobné chemické procesy odehrávat i v jiných planetárních systémech.

Planety by pak mohly fungovat jako přirozené laboratoře,
kde se tyto molekuly postupně skládají do stále složitějších struktur.

Asteroid Bennu tak připomíná, že historie života na Zemi může začínat mnohem dříve než samotná Země.
Možná sahá až do chemie mezihvězdných mračen, ze kterých vznikla naše Sluneční soustava.