Ve světě, kde se hranice možného posouvají každým dnem, vzniká prostor pro příběhy o lidské vynalézavosti, technologickém pokroku a odvážných vizích budoucnosti. Tato rubrika sleduje okamžiky, kdy se věda mění v realitu, medicína přepisuje vlastní limity a moderní technologie formují další kapitolu naší civilizace.
Je to místo, kde se rodí inovace, které určují, kým se jako lidstvo staneme.
Rubrika: Fyzika a vesmír Relativistické zpomalení času: proč čas neplyne všem stejně Čas považujeme za něco samozřejmého. Tiká stejně pro všechny, stále stejným tempem. Moderní fyzika však ukazuje, že tento intuitivní obraz je chybný. Rychlost pohybu i gravitace dokážou tok času zásadně změnit. Čas jako fyzikální veličina V klasické newtonovské fyzice byl čas absolutní. Plynul…
Rubrika: Vědomí a neurověda Kdy se rodí lidské vědomí: co dnes skutečně víme o mozku plodu a novorozence Vědomí se nezapíná v jediném okamžiku. Moderní neurověda ukazuje, že jde o postupný proces, který začíná hluboko před narozením a pokračuje měsíce po něm. Vědomí není okamžik Otázka, kdy vzniká vědomí, patří k nejkomplexnějším problémům neurovědy. Současný…
Rubrika: Vědomí a mozek Vědomí bez neokortexu: ptačí mozek a hranice lidské výlučnosti Ptáci nemají neokortex a přesto plánují, počítají, učí se a řeší problémy. Jejich mozek ukazuje, že vědomí není vázáno na jediný anatomický plán. Mozek bez neokortexu Mozek ptáků se na první pohled výrazně liší od mozku savců. Neobsahuje vrstvený neokortex, který je…
Rubrika: Biologie a původ života Mikroorganismus, který přepisuje samotnou definici života Moderní biologie je postavena na relativně jasných kritériích, co znamená být živý. Buňka, metabolismus, genetická informace, schopnost replikace. Objev mikroorganismu Sukunaarchaeum mirabile však ukazuje, že tyto hranice nejsou tak pevné, jak jsme si dosud mysleli. Objev na pomezí života a neživého světa Sukunaarchaeum mirabile…
Rubrika: Věda a historie Darwinova teorie evoluce: proč člověk nepochází z opice a co Darwin skutečně napsal Věta „člověk pochází z opice“ se opakuje už více než století. Ve škole, ve sporech i na internetu. Jenže je to zkratka, která ničí podstatu evoluce a zároveň zkresluje, co Darwin opravdu tvrdil. Darwin netvrdil, že člověk vznikl…
Rubrika: Dějiny vědy a medicíny Alice Evansová a objev přenosu brucelózy: vědecký průlom, který změnil bezpečnost mléka Na počátku 20 století byla konzumace syrového mléka běžnou součástí každodenního života. Jen málokdo si uvědomoval, že právě tento zdánlivě neškodný zvyk přenáší nebezpečné onemocnění mezi zvířaty a lidmi. Zásadní změnu přinesla práce americké mikrobioložky Alice Evansové. Vědecké…
Rubrika: Dějiny astronomie Hliněná tabulka z Uruku: nejstarší záznam souhvězdí a vzdáleností mezi hvězdami Ještě dávno před vznikem moderní astronomie, dalekohledů a matematických modelů se lidé snažili pochopit strukturu noční oblohy. Jedním z nejpřesvědčivějších důkazů této snahy je hliněná tabulka nalezená ve městě Uruk, která zachycuje souhvězdí a vztahy mezi hvězdami s překvapivou systematičností. Uruk…
Rubrika: Historie techniky a vědy Knižní kolo Agostina Ramelliho: renesanční zařízení, které umožnilo číst několik knih současně Knižní kolo je jedním z nejpozoruhodnějších technických zařízení raného novověku. Vzniklo v době, kdy se vědění začalo šířit rychleji než kdykoli předtím a kdy jednotlivci poprvé čelili problému, jak pracovat s velkým množstvím textů současně. Vznik knižního kola…
Rubrika: Historie vědy Albert Einstein a slavná fotografie s vyplazeným jazykem: skutečný příběh, kontext a význam snímku Jedna z nejslavnějších fotografií dvacátého století není výsledkem náhody ani excentrického výstřelku. Vznikla v konkrétním historickém okamžiku a odhaluje mnohem více než jen Einsteinův smysl pro humor. Okamžik, kdy snímek vznikl Fotografie byla pořízena 14 března roku 1951…
Rubrika: Fyzika a matematika Číslo pí a NASA: kolik desetinných míst skutečně stačí pro meziplanetární lety Na sociálních sítích se často objevuje tvrzení, že NASA při meziplanetárních letech používá číslo pí zaokrouhlené pouze na patnáct desetinných míst. Současně se uvádí, že čtyřicet desetinných míst by stačilo k výpočtu obvodu kruhu o velikosti viditelného vesmíru s…
