Rubrika: Supernovy a hvězdná astronomie

Supernova SN 1054. Výbuch, který změnil oblohu a zanechal po sobě Krabí pulsar

V létě roku tisíc padesát čtyři se na obloze objevila hvězda viditelná i za denního světla. Pozorovali ji čínští a arabští astronomové a jejich záznamy patří k nejcennějším dokumentům rané astronomie. Dnes víme, že šlo o explozi masivní hvězdy, která vytvořila jednu z nejznámějších mlhovin Mléčné dráhy. V jejím středu rotuje extrémně hustá neutronová hvězda známá jako Krabí pulsar.

Výbuch jasnější než Venuše

Historické kroniky popisují objekt, který byl viditelný více než tři týdny i během dne. Jeho jasnost překonala všechny tehdejší hvězdy a konkurovala dokonce Měsíci. Moderní analýzy ukazují, že exploze proběhla ve vzdálenosti přibližně šest až sedm tisíc světelných let.

Šlo o supernovu typu dva, při níž se zhroutilo jádro masivní hvězdy. Vznikla neutronová hvězda a obrovské množství hmoty bylo vymrštěno do okolního prostoru rychlostí několika tisíc kilometrů za sekundu. Tak vznikla struktura, kterou dnes známe jako Krabí mlhovinu.

Krabí pulsar. Extrém fyziky v praxi

Ve středu mlhoviny se nachází neutronová hvězda o průměru přibližně dvacet kilometrů, avšak s hmotností převyšující Slunce. Rotuje téměř třicetkrát za sekundu a při každé rotaci vysílá pravidelné pulzy elektromagnetického záření od rádiových vln až po gama obor.

Krabí pulsar zásobuje mlhovinu energií prostřednictvím proudů relativistických částic a silných magnetických polí. Tyto procesy umožňují studovat chování hmoty v extrémních podmínkách, které nelze napodobit žádným pozemským experimentem.

Kosmická laboratoř pro moderní astrofyziku

Krabí mlhovina je jedním z nejlépe studovaných objektů na obloze. Observatoře jako Hubble, Chandra a Very Large Array umožňují sledovat:

• rychlost rozpínání supernovních zbytků
• strukturu magnetických polí pulsaru
• urychlování částic na relativistické rychlosti
• interakci neutronové hvězdy s okolním plynem

Díky těmto pozorováním zpřesňujeme modely neutronových hvězd a lépe chápeme procesy, které formují galaktické prostředí.

Oficiální zdroje a doporučené čtení

• NASA Chandra – Crab Nebula
• Hubble Space Telescope – Structure of Crab Nebula
• ESO – Remnants of SN 1054